Proč lidé nevidí to, co je očividné?

Zveřejněno 12 ledna 2013 autorem FreePub

Popření. Je to tak jednoduchý koncept. Prostě odmítáme to, co skutečně zažíváme, obvykle s uklidňující výmluvou.

Seděl jsem a poslouchal epizodu Health Ranger Report, interview s autorem Jimem Marrsem, slyšel jsem, jak se Mike Adams divil, proč se lidé dívají na něco, co je jasné a očividné a stále tomu odmítají věřit. Mám jasnou odpověď.

Lidé mohou sledovat video z 11. září jak budova WTC 7 padá, přímo na místo vlastní podstavy a stále nevěří tomu, co se stalo. Každý viděl demolici budovy. Není potřeba oko odborníka, abyste si toho všimli. Každý ví, že budova WTC 7 nebyla zasažena letadlem a přesto se zřítila s inženýrskou přesností. Sledujeme. Nechceme rozpoznat pravdu!

Zíráme na to, jak je syrové mléko naprosto bezpečné a přesto se ho dále bojíme.

Důvěryhodné zdroje nám tvrdí, jak jsou pesticidy toxické, přesto s radostí žvýkáme konvenčně pěstovaná jablka, jsme pyšní na to, že jíme ovoce místo čokoládové tyčinky.

Víme, že státní dluh neustále roste, ale nevyžadujeme fiskální zodpovědnost našich vůdců, nebo dokonce přípravu na nevyhnutelné.

Naprosto jasně víme, že jsou cigarety zdravotní riziko, ale kouříme je po miliardách.

Žijeme s tunou chronického stresu, přestože jsme byli varování, že nám zkracuje život, ale i nadále soutěžíme v našich životech krkolomnou rychlostí.

Žijeme v napjatých vztazích, ve kterých se ani jeden z partnerů necítí živý, ale přesto si řekneme, že manželství bude trvat.

Příkladů takových jevů je velmi mnoho. Důvodem, proč je možné zírat na pravdu a přesto ji nevidět je kvůli konceptu, který definoval Sigmund Freud. Freud je moderní génius, který lidstvu připomíná popírání problémů života a smrti.

Popření. Je to tak jednoduchý koncept. Prostě odmítáme to, co skutečně zažíváme, obvykle s uklidňující výmluvou.

Po tříminutové prohlídce doktor bičuje svou podložku a předepisuje lék, o kterém jsme slyšeli, že má potenciální smrtící vedlejší účinky. Cítíme náznak znepokojení, možná dokonce strach, a máme pocit se zeptat, zda doktor skutečné ví, co dělá.

Téměř tak rychle, jak se u nás vynořily pochybnosti, tak potlačíme tento pocit další myšlenkou: je to doktor. On ví, co je nejlepší. Koneckonců chodil na medicínskou školu. Kdo jsem, abych se ho ptal? Jsem si jistý, že tomu rozumí více než já.

Ach ten sladký komfort popírání! Není čeho se obávat, není čeho se bát
Pokud by vás zajímalo, zda je popírání opravdu otázkou života a smrti, pak se podívejte na počet záchranných člunů na nepotopitelném Titaniku. Záchranné čluny pro 1 100 pasažérů. 2 200 pasažérů na palubě. Přesto žádný problém! Tato loď se nikdy nepotopí, nebude potřebovat záchranné čluny! Popření.

Popíráme tak moc, tak důsledně a do takových extrémů, že naše životy doslova visí na vlásku. A co je ještě lepší – naše popření je dokonce předmětem dalšího popření. Po celé roky jsem popíral to, že mám strach ze smrti a pak jsem popíral i toto popírání. Já a smrt? Ha, ten den určitě přijde a já jsem na to připraven. Pak jsem skákal s padákem. Pokud jste nikdy nestáli poprvé ve dveřích malého letadla ve výšce přes 3 kilometry, pak nevíte, jaké je to být vyděšený k smrti.

Když jsem přistál, tak se mě někdo zeptal, jestli to byla legrace a jestli půjdu znovu. „jasně že jo!“ zvolal jsem. Samozřejmě jsem byl tak vystrašený, že už to NIKDY znova neudělám.

Pokud je popírání tak nebezpečné, proč ho děláme tak důkladně?!
Abychom se vyhnuli strachu. Je děsivé žít s vědomím, že umřeme. Je děsivé přemýšlet o tom, že vás manželka opustí kvůli vaší nepozornosti. Pohled na konec naší republiky a na národ v zajetí podvodníků je děsivý.

Myšlenka, že dostanete diabetes, rakovinu, nebo srdeční chorobu, je děsivá. Proto předstíráme, že nám se to nestane, i když žijeme životní styl, který tyto choroby způsobuje.

Dokonce i malé věci je pohodlnější popřít, než jim čelit. Moje žena se mě ptala, co se děje. „Nic,“ odpověděl jsem. „Jsem v pohodě. Žádný problém.“ Opravdu, moje city jsou raněny a jsem naštvaný, když stráví tolik času v obchodě místo aby byla se mnou. Naplnil jsem své pocity myšlenkou, že nemá cenu ji vychovávat a chovat se jak dítě. Bál jsem se konfrontace, která by mohla vést k boji a ten by mohl vést k…

Musíme do určité míry popírat. Pokud by naše mozky nebyly schopné rozpustit rušivé myšlenky, které nezpůsobují bezprostřední fyzické nebezpečí, pak bychom sami sebe rychle viděli jako naprosto k ničemu. Pak je otázka, jak se dostat z popírání, když je tak důležité.

Nikdy nebyl důležitější čas pro vystoupení z popírání
V době, kdy se obrovské korporace a vlády spoléhají na naše popírání, aby si udrželi své schéma moci, je důležité, abychom se probudili. Probuzené začíná v mé knize emocionálním zdravím.

Emocionální zdraví je naší nejdůležitější vlastností, když přijde na to srovnávat se s realitou. Bereme za samozřejmé, kolik kuráže a emocionální odolnosti zabírá vidění a pochopení masových podvodů, otrav, nezodpovědnosti a chamtivosti, která proniká do naší moderní kultury?

A co odvaha vypořádat se s náročnými problémy, které se týkají vztahů? A co odvaha postavit se šarlatánům, kteří vás raději tráví, než aby vám pomohli vyřešit problém?

Emocionální síla je protilátkou na popírání. Je to palivo vědomí, opatrného a čestného života. Většina lidí nepracuje aktivně na svém emocionálním zdraví. Pokud na svém emocionálním zdraví nepracujete, pak ztrácíte nejdůležitější a nejcennější zdroj, který člověk může mít – pravdu. Znát pravdu o svém vlastním životě, o své rodině, komunitě a národu je jediná naděje.

Překlad článku Health Ranger wonders how people look at the obvious and don’t see it – here’s the answer
naturalnews.com/035791_denial_reality_delusion.html

  • Vložit komentář


    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.