Švýcarsko: Omezení platu manažerů na maximálně 12-násobek nejhůře placeného pracovníka firmy

Zveřejněno 17 listopadu 2013 autorem FreePub

Švýcary napadlo, jak ukončit korporátní chamtivost a zvrátit příjmovou nerovnost.

Nové pravidlo by omezilo měsíční plat špičkových manažerů na maximálně pouhý dvanáctinásobek platu nejhůře placeného zaměstnance ve firmě. Jinými slovy by manažeři dostali za měsíc maximálně to, co nejhůře placený zaměstnanec vydělá za rok.

Tento návrh může znít něco jako od Occupy Wall Street nebo něco od jiného radikálního protestního hnutí, ale ve skutečnosti pochází tento návrh od národa, který je ve světě známý tím, že neopovrhuje vyděláváním peněz – Švýcarsko. 24. listopadu proběhne ve Švýcarsku referendum, zda se tento poměr 1:12 ukotví v ústavě.

Iniciativa se opírá o tradiční politické skupiny, včetně sociálních demokratů a zelených, které tvrdí, že se plat generálních ředitelů (CEO) ve Švýcarsku vymkl kontrole a je potřeba jej zkrotit. Citují řadu údajů, že se poměr platů změnil z 1:6 v roce 1984 na 1:43 v dnešní době. A to je jen průměr. V některých společnostech, zejména v bankách, je tento rozdíl ještě větší – top manažeři, jako například generální ředitel Credit Suisse Brady Dougan a Andrea Orcel, hlava investiční banky UBS, vydělávají stonásobky platů svých podřízených.

Stoupenci této kampaně považují platovou nerovnost za sociální nespravedlnost. Video karikatura vytvořená stranou sociálních demokratů zobrazuje švýcarskou zdravotní sestru, která je ohromena tím, že platy top manažerů dosáhly „astronomických rozměrů,“ i když se její plat téměř nezvýšil. Regula Rytz ze strany zelených říká, že je nezbytná změna ústavy, protože ani vláda, ani byznys nemá „recept proti samoobslužné mentalitě korporátních obleků.“

>> Švýcarský základní příjem: 55 000Kč měsíčně pro všechny
>> Norsko, Švédsko a Švýcarsko se mají ekonomicky lépe než jejich sousedé v eurozóně
>> Švýcarská armáda simulovala invazi zadlužené Francie

Švýcarské firmy se mezitím snažily ovlivnit veřejné mínění. Před měsícem bylo veřejné mínění pro a proti iniciativě rozděleno na zhruba 44%. Švýcarské firmy poté zahájily informační kampaň, ve které varují, že by toto pravidlo vyvolalo exodus firem. Svaz zaměstnavatelů provedl studii, která předpokládá ztrátu pracovních míst a vysoké daně, pokud by tento návrh dostal zelenou. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že by tento týden opatření neprošlo, více než 50% lidí je proti němu.

Přesto tento problém jen tak nezmizí a dostává se mu pozornost i mimo Švýcarsko. Kristina Schüpbach, vedoucí mládeže sociálních demokratů a jedna z iniciátorek této kampaně, říká, že „nyní je hlavní získat výsledek, který vyšle jasný signál“ byznysu a vládě. Kampaň 1:12 si našla svou cestu do Španělska, kde ji sociální demokraté přijali za svou oficiální politiku. Schüpbach tvrdí, že myšlenka platového stropu je také projednávána v rámci opoziční Sociální demokratické strany v Německu. A obecněji – problematika odměňování vedoucích pracovníků se stala žhavým politickým tématem ve Francii.

Bruce Kogut, ředitel Sanford C. Bernstein Center for Leadership and Ethics na Columbia Business School, říká, že tento problém rezonuje napříč Evropou, „protože se lidé o kapitál starají více“ než v USA. Ale také vidí platové stropy jako reakce na bolestivou finanční krizi. „Zatím tu nebyly hlavní důsledky. Chybí kolektivní odčinění viny a odpovědnost,“ řekl Kogut.

Švýcarsko, známé svou historií kalvínství a protestanskou pracovní etikou, je obzvláště úrodná půda pro tento problém. Národ přežil řadu korporátních kalamit během posledního desetiletí, včetně zhroucení Swissair v roce 2001 poté, co dosáhl nezvládnutelné úrovně zadlužení. Jedním z nejvíce šokujících úderu pro Švýcary byla záchrana banky UBS v roce 2008 poté, co vykázala obrovské ztráty kvůli svému vpádu do amerických cenných papírů krytých hypotékami a jinými deriváty.

Obrovské výplaty manažerů skomírajících společností přilily olej do ohně. Aktivisté tohoto referenda poukazují na to, že v loňském roce vyplatila UBS celkem 2,5 miliard švýcarských franků na bonusech, ale zároveň vykázala ztrátu 2,5 miliard švýcarských franků.

Proreformní aktivisté spočítali, že by běžnému zaměstnanci banky trvalo 385 let, než by vydělal 18,5 milionů franků ( Kč), které dostal Orcel jako kompenzační balíček v loňském roce, když přešel od Merrill Lynch k UBS. UBS tento balíček obhajovala s tím, že kompenzuje Orcelovu ztrátu odložených odměn, když odešel od Merrill Lynch.

>> Voliči ve švýcarském kantonu zakázali zahalování celého obličeje
>> Ve švýcarském jezeře byl nalezen radioaktivní odpad
>> Švýcarská armáda se připravuje na kolaps Evropy

Částečný překlad článku Swiss outrage over executive pay sparks a movement in Europe
blogs.reuters.com/great-debate/2013/11/15/swiss-outrage-over-executive-pay-sparks-a-movement-in-europe/

  • Vložit komentář

    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.