Rubriky | Ameriky

Armáda nechce tanky, ale vojensko-průmyslový komplex je chce vyrábět

Zveřejněno 28 února 2014 autorem FreePub

Stržení sochy Saddáma Husajna obrněným vozidlem byl kultovním okamžikem války v Iráku.

Vyvolalo to vlnu pýchy v závodě firmy BAE Systems, kde bylo toto obrněné vozidlo vyrobeno. Mariňáci dokonce posílali pozdravy dělníkům v továrně.

Pouto mezi strojníky a obchodníky podporujícími doma válečné úsilí a těmi, kteří bojují na frontách, se pevně udržovalo po generace – tak dlouho, dokud tank sloužil jako symbol vojenské moci.

Nyní se reprezentace moci Spojených států dostává do jiného druhu bahna: emocionální debaty Kongresu, jak se vojenský a obranný průmysl přizpůsobuje novým skutečnostem moderní války a státním financím.

A jak se objednávky zmenšují, tak se zmenšuje i firma BAE Systems. Společnost pomalu propouští zaměstnance a uzavírá výrobní závody.

V Yorku je „smutek, protože někdo, kdo tu pracoval 35 let a byl blízko důchodu, je propuštěn,“ řekl Alice Conner, výrobní ředitelka v továrně. „Je tu také frustrace u vedení a inženýrských pracovníků, protože vidíme, jak jejich dovednosti erodují, protože víme, že tyto dovednosti budeme muset znovu použít a to bude velmi těžké.

Výroba tanků – mocných, ale těžkopádných – není podle armády důležitá. V moderním boji musí být síly nasazeny rychle a „dostat moc přes velké vzdálenosti.“ Potřeba jsou ponorky a bombardéry s dlouhým doletem. Zbraně jako bezpilotní letouny (drony) – hbité a taktické – jsou budoucnost.

Tanky jsou relikvie.

Armáda má zhruba 5 tisíc tanků jen tak stojících nebo čekajících na vylepšení. Pro zaměstnance BAE Systems v Yorku obrněné vozidlo v provozu znamená mít zaměstnání. A pracovní místa jsou tím, co se jejich zástupci v Kongresu snaží ochránit.

Zatímco armáda stanovuje své strategické priority, tak je to Kongres, kdo přiděluje peníze na případné nákupy. A obranný průmysl, který v konečném důsledku produkuje zbraně, se snaží ovlivnit jak armádu, tak Kongres.

Zodpovědnost armády je to, co je pro daňového poplatníka nejlepší,“ řekla Heidi Shyu, nejvyšší armádní úředník pro nákupy. „Generální ředitel korporace je zodpovědný za to, aby jednal co nejlépe vzhledem k akcionářům.

Armáda tlačí cestu, která by v konečném důsledku mohla vést k přinejmenším částečnému uzavření dvou amerických továren vyrábějících tanky.

Ale tyto plány by mohly být pozměněny Kongresem, která je neochotný k těmto krokům, a silným lobbováním ze strany vojensko-průmyslového komplexu.

Pentagon „v tom opravdu otočil a nyní se snaží vyřešit problémy za miliony dolarů bez řešení za miliardy dolarů, ale Kongres je bude směrovat,“ řekl Brett Lambert, který dohlížel na průmyslovou politiku Pentagonu až do loňského roku.

 

Částečný překlad článku The end of the tank? The Army says it doesn’t need it, but industry wants to keep building it.
www.washingtonpost.com/business/economy/the-end-of-the-tank-the-army-says-it-doesnt-need-it-but-industry-wants-to-keep-building-it/2014/01/31/c11e5ee0-60f0-11e3-94ad-004fefa61ee6_story.html

  • Vložit komentář

    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.