Brazilští farmáři se domáhají peněz od firmy Monsanto

Zveřejněno 31 srpna 2014 autorem FreePub

Zemědělci požadují po Monsantu peníze kvůli nefungujícím geneticky modifikovaným osivům.

Brazilští zemědělci žádají Monsanto a ostatní producenty hmyzu odolných osiv kukuřice (Dow Agrosciences, DuPont a Sygenta AG) o proplacení dodatečných pesticidů, které musí používat na škůdce, protože kukuřice je sama nezabíjí tak, jak by měla.

Takzvaná Bt semena jsou geneticky upravena tak, aby produkovala svůj vlastní insekticid, který zabíjí okolní hmyz. Poté, co hmyz požije Bt toxin, naruší se jeho trávicí soustava a umírá. Existují i studie, které poukazují na možnost ničení střevní mikroflóry u lidí.

Brazilci si však stěžují, že semena nefungují tak, jak by fungovat měla.

Housenky by měly zahynout ihned, jakmile požijí kukuřici, ale letos se tomu tak nestalo a zemědělci museli utratit minimálně 54 dolarů na hektar za pesticidy v době, kdy je cena za kukuřici příšerná,“ řekl v prohlášení Ricardo Tomczyk, prezident zemědělské lobby Aprosoja v brazilském státě Mato Grosso.[1]

Zemědělci zastoupení společností Aprosoja, kteří bojují proti těmto agro-chemickým společnostem, museli letos použít až o 3 postřiky více, než je běžné.

Ale Monsanto a ostatní podobné společnosti obviňují zemědělce, že neuposlechli jejich varování, aby semena seli podél konvenčních plodin, aby tak předešli k mutacím hmyzu, který si vybuduje odolnost vůči Bt toxinu, pokud je GM kukuřice vyseta monokulturně.

Ke stejné mutaci a následné odolnosti hmyzu došlo v USA začátkem roku 2009. Výzkumníci vedení Aaronem Gassmannem z Iowa State university zjistili, že GM kukuřice – hlavně 2 ze 3 variant Bt kukuřice – už nejsou tak efektivní jako dříve.[2] Odolnost vznikla rychle, do určité míry i tím, že zemědělci upustili od jednoduché, ale finančně nákladnější metodě „rotace plodin„. Studie byla publikována v březnu na Internetu.

Stejným problémům čelí řada GM plodin „Roundup ready,“ které jsou odolné proti herbicidu Roundup. Plevele si vybudují resistanci a vznikají tzv. „super-plevele„. Pro ošetření polí se pak musí používat větší množství herbicidu, nebo herbicidy silnější, což je zátěž pro životní prostředí, ale i pro podzemní vodu.

Zdroje
[1]: Aprosoja – Aprosoja-MT notifica empresas por tecnologia Bt em Milho
[2]: Proceedings of the National Academy of Sciences – Field-evolved resistance by western corn rootworm to multiple Bacillus thuringiensis toxins in transgenic maize

Článek Brazilian farmers demand Monsanto refund their money for GMO crops that don’t work přeložil Zbyněk Klein.
rt.com/usa/176836-brazil-farmers-gmo-refund/

Ilustrační foto: Herbicid Lasso od Monsanta připravovaný pro sprejování na zemědělské plodiny.

Komentáře
  • Vložit komentář

    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

  • Jan Kokeš 16.5.2015 at 10.59

    To je krása. Takže Monanto najednou doporučuje Masanobu Fukuoku a pěstování v polykulturách, aby se předešlo přílišným škodám hmyzem? Naprosto souhlasím. Akrorát nechápu, k čemu jsou pak ještě Monsanto a jeho zrůdičky zapotřebí?