Monsanto a GMO očima Deníku

Zveřejněno 08 června 2014 autorem FreePub

Čtete-li tyto řádky v sobotu 24.5. po obědě, jsem právě v centru Prahy na demonstraci proti Monsantu a geneticky modifikovaným organismům (GMO).

O GMO jste jistě už slyšeli, méně možná o Monsantu, která jimi zaplavuje svět. Názory na ně se různí, většinou jsou zcela protichůdné, já věřím, že jsou hrozbou pro lidi, zvířata a životní prostředí, a proto je důležité o nich mluvit, přemýšlet vlastní hlavou a třeba se jim i postavit, protože právě nevědomost a nečinnost lidí nahrává korporacím a jejich zájmům. Začněme od „slepice“.

Americká nadnárodní korporace Monsanto Company byla založena roku 1901 jako petrochemická společnost, která později začala podnikat ve farmacii (vyvinula penicilin, inzulin) a zemědělství. Dnes je jedním z největších výrobců fosfátových herbicidů, pesticidů, insekticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů a zároveň největším producentem geneticky modifikovaného osiva (ovládá 70 až 100% trhu). Ke GMO se ještě vrátím, nejdřív si probereme produkty, které jim předcházely a které čelily a čelí velké kritice.

Mezi prvními byla umělá sladidla aspartam a sacharin. O aspartamu se už dnes ví, že má spojitost s nervovými poruchami a poškozením mozku. Sacharin dle nezávislých studií zvyšuje riziko rakoviny močového měchýře, dělohy, vaječníků, kůže a dalších orgánů. Monsanto dále vyvinulo DDT, nechvalně známý insekticid, kterým se kdysi v zemědělství po celém světě hojně hubil hmyz. Jde o pravděpodobný karcinogen, který dlouhodobě přetrvává v životním prostředí, ve zvířatech i lidech a poškozuje játra a reprodukční systém. Na planetě údajně nenajdete jediný organismus, který by jím nebyl zasažen. V roce 1972 bylo DDT zakázáno ve Spojených státech, následně i ve většině zemí světa. Monsanto stojí také za výrobou látky zvané Agent Orange, směsi dvou herbicidů, kterou v letech 1972 až 1971 americká vláda používala ve válce ve Vietnamu k likvidaci tamního porostu kvůli snazšímu bombardování nepřátelských vojsk. Čtyři sta tisíc lidí bylo zabito nebo zmrzačeno, půl milionu lidí se narodilo s defekty. Odhaduje se, že tři miliony lidí dodnes trpí následky a děti se stále rodí s postižením.

Z laboratoří Monsanto vzešel i hovězí růstový hormon Posilac určený ke zvýšení produkce mléka. V roce 1998 kolem něho vypukla aféra, když američtí reportéři odhalili, že hormon způsobuje kravám poruchy plodnosti, ochrnutí končetin a hnisavý a bolestivý zánět vemene, což Monsanto kompenzovalo vysokými dávkami antibiotik, která se uvolňovala do mléka a spolu s Posilacem způsobovala lidem vážné zdravotní problémy. Posilac byl poté všude ve světě – kromě USA, kde se používá dodnes – zakázán.

A tím se dostáváme do současnosti k celosvětově nejpoužívanějšímu herbicidu Roundup a s ním úzce spjatými GMO. GMO je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA nebo RNA) byl úmyslně změněn způsobem, kterého se nedosáhne přirozeným šlechtěním. To znamená, že zatímco při šlechtění se mísí geny stejných druhů rostlin a zvířat, při genetické manipulaci se přenáší geny mezi naprosto odlišnými organismy. A teď k základnímu dělení GMO. První skupinu tvoří GMO, které vylučují vlastní insekticidy (látky usmrcující hmyz), a druhé jsou tzv. „roundup-ready“, tzn. že jsou uzpůsobené pro postřik výše zmíněným Roundupem. Abychom pochopili podstatu první skupiny, musíme se seznámit s Bt toxinem. Jde o protein, který se získává z půdních bakterií Bacillus thuringiensis a využívá se jako biologický pesticid. Pro hmyz je vysoce toxický (po pozření jim naruší buněčnou stěnu v zažívacím traktu, jehož obsah se pak včetně vlastních bakterií a toxinů vylije do útrob, což hmyz zabije). U GMO plodin je gen Bt toxinu vložen do genu rostliny, takže rostlina ho sama produkuje a chrání se proti hmyzu zevnitř. Vypadá to jako elegantní a bezpečné řešení, má to ale háček, spíše hák. Vědci totiž zjistili, že Bt toxin je schopný rozbíjet i lidské buněčné stěny. Monsanto se bránilo, že toxin se zničí už v žaludku a člověku nijak neuškodí. Když ale v jiné studii testovali krev těhotných žen, zjistili, že 93% z nich včetně jejich nenarozených dětí mělo Bt toxin v krvi. Toxin se tedy nejen dostává do těla, ale navíc v něm přetrvává a způsobuje zdravotní problémy jako nadýmání, průjmy, u myší dokonce poruchy krvetvorby. A teď ke druhé skupině GMO plodin (tvoří 60 až 80%) a k Roundupu, který se používá k jejich postřiku. Těmto „roundup-ready“ rostlinám vědci z Monsanta vnesli gen, který je dělá proti danému herbicidu odolnými. To znamená, že postřik zahubí všechny rostliny kromě modifikovaných. Laboratorní studie na zvířatech ale prokázaly spojitost mezi Roundupem a vrozenými vývojovými vadami a defekty zrůdnosti. V roce 2008 vědecký časopis Chemical Research in Toxicology uvedl, že Roundup a jeho složky už v nízkých koncentracích zabíjejí lidské embryonální a pupečníkové buňky i buňky placenty. Další studie z května 2013 spojuje nadměrné používání Roundupu s Parkinsonovou chorobou, neplodností, autoimunitními chorobami, alergiemi a rakovinou. Ve studii se píše: „… negativní následky jsou pro tělo zákeřné a projevují se pomalu v průběhu času.“ Glyfosát, účinná látka Roundupu, má dále schopnost vyvazovat minerály z potravin, čímž znepřístupňuje jejich vstřebání. Používání GMO a Roundupu má dopad také na životní prostředí. Plevel si buduje odolnost vůči glyfosátu, což znamená potřebu stále silnějších a účinnějších postřiků. Dalším problémem je, že GMO osiva vytlačují původní odrůdy šlechtěné několik tisíc let (příkladem je sója v Americe, kdy jsou původní odrůdy uchovány už jen v semínkových bankách). GMO semena jsou navíc naprogramována tak, aby plodila pouze jeden rok, zemědělci jsou tak nuceni kupovat rok co rok nové osivo. K předním světovým pěstitelům GM plodin patří USA, Argentina, Brazílie, Kanda, Indie a Čína, ze zemí EU je to Španělsko, Česká republika, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko (celkem jde o cca 114 milionů ha orné půdy). Ve světě se pěstuje hlavně GM sója, kukuřice, bavlník, řepka, rýže, cukrová řepa, brambory, rajčata, papája a dýně. V EU se sice smí pěstovat pouze GM kukuřice, ale je povoleno dovážet k nám GM potraviny z kukuřice, sóji, řepky a bavlníku, stejně tak i GM krmiva, kterými jsou zkrmována zvířata, jejichž maso jíme. O obsahu GMO v potravinách je dle legislativy EU povinnost informovat na etiketě (proti čemuž Monsanto bojuje), o mase zvířat krmených GMO to ovšem neplatí, přestože už 85% krmiv je vyrobeno z GMO. Zárukou masa bez GMO jsou tedy jedině biochovy.

Jak je možné, že Monsanto i přes špatnou pověst a minulost stále upevňuje svou pozici? Odpověď je prostá. Prachy a korupce. V roce 2005 dostala společnost pokutu 1,5 milionu dolarů za korumpování indonéských úřadů při prosazování GMO (šlo o úplatky pro více než 140 vládních úředníků a jejich rodiny). Stojí za zmínku, že v tom samém roce český parlament změnil zákon č. 78/2004 Sb. tak, že vyloučil veřejnost z řízení o schvalování GMO a omezil právo lidí na informace o místech jejich pěstování, což je v rozporu s Aarhurskou úmluvou, kterou ČR ratifikovala. V USA Monsanto pravidelně přispívá velkými částkami na kandidatury politiků a obsazuje svými lidmi důležité úřady, které lobbují za jejich zájmy. Dnes už je Monsanto v USA nad zákony. 4. dubna 2013 prezident Obama podepsal dokument známý jako „Monsanto Protection Act“ (zákon na ochranu Monsanto), který společnosti na území Spojených států zaručuje takřka neomezenou moc a beztrestnost.

I nad Evropou se stahují mračna v podobě Transatlantické dohody o volném obchodu (TAFTA). Jednání o ní probíhají za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti a má to svůj důvod. Cílem této dohody není nic jiného než snaha korporací odstranit bariéry a limity, které jim brání v neomezených a beztrestných obchodech také na evropském kontinentu a tím v dalším hromadění zisků. Pokud bude dohoda schválená, neblaze to ovlivní naše životy. Kromě jiného to bude znamenat zvednutí stavidel pro GMO, která jsou dosud v rámci EU přivřená. Může se tedy snadno (a bez povšimnutí) stát, že přijdeme o svobodu zvolit si, co chceme jíst (zda zdravě či GMO) nebo co smíme pěstovat na svých zahrádkách (zda z vlastních nebo GMO semen).

Na závěr si dovolím připojit názor Nassima Nicholase Taleba, význačného profesora rizikového inženýrství na NY University, autora bestsellerů Černá labuť nebo Zrádná nahodilost a světoznámého analytika rizik, který předpověděl finanční krizi v roce 2008. Taleb říká: „GMO mohou na určité úrovni způsobit nezvratný zánik života, tzv. ekocidu. A tou úrovní může být celá planeta. GMO zvyšují potřebu použití pesticidů, snižují výnos plodin, představují zdravotní riziko a naplní pouze bankovní konta několika málo korporací.“ Už chápete, proč nechci GMO? Někdo mě jistě označí za „ekoteroristu“, já se za něho nepovažuji. Jen mi není lhostejné v jakém světě žiji. A co Vám?

Kateřina Šmídová, šéfredaktorka přílohy Deníku Moje rodina

Zdroj textu: Víkendová příloha regionálního Deníku.

Pozn.:

Petice za zavedení zákona na zákaz pěstování GMO a jejich používání v potravinářství na území České republiky:
docs.google.com/forms/d/1Z2434WVmidQSoFsDnJetbUb2zBAvvgTZvWW6nUYoX7M/viewform?usp=send_form
(zakladatelem petice je Zbyněk Klein – redaktor webu FreePub.cz a organizátor Pochodu proti Monsanto v Praze 2014)

Petice za zákaz používání herbicidu Roundup:
www.petice24.com/petice_za_zakaz_pouivani_herbicidu_roundup

Petice proti TTIP/TAFTA:
www.avaaz.org/en/petition/Europoslanci_Ceske_republiky_Reknete_ne_TAFTA_brante_obcany_sve_zeme_1/?cjJJEgb

  • Vložit komentář

    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.