Rozhovor s anarchistkou z Bosny

Zveřejněno 30 dubna 2014 autorem FreePub

Rozhovor z 25. března s člověkem jménem Lo, která je anarchistka ze Sarajeva.

Už je to dva měsíce od začátku protestního hnutí v Bosně a Hercegovině, co se děje s tímto hnutím teď? Lidé stále organizují shromáždění občanů [pléna] a vyslyšela vláda vaše požadavky?

Spousta věcí se děje právě teď. Jsou tu zapojeny různé prvky: silné policejní represe, politická a mediální propaganda atd. Na začátku měla pléna pozitivní energii. Ale teď nevládní organizace (NGO) převzali kontrolu nad plény. „Nezužitkovávají“ své organizace, ale kriminalizují demonstranty v plénech. Objevila se obvinění proti demonstrantům, kteří projevují svůj hněv prostřednictvím přímých akcí. Takže pléna jsou v současné době zdiskreditována. Vláda se již nebojí plén, která nemají sílu, ani demonstrantů, kteří pokojně vyjadřují svou nespokojenost. Když jsme se shromáždili, abychom vyjádřili solidaritu s lidmi zadrženými během protestů, zástupci nevládních organizací začali dělit demonstranty na ty „dobré“ a „špatné.“ Kamarád Nihad byl zatčen, zkusili jsme získat podporu od pléna, ale organizátoři a aktivisté z neziskovek uvedli, že Nihad musí zaplatit za hození zápalné lahve. Také jsme si zpočátku mysleli, že 7. února bylo zatčeno 33 (jak nám bylo řečeno), ale aktualizované informace ukázaly, že počet je dvakrát tak velký. Policie tvrdila, že propustila všechny zatčené osoby, ale to není pravda. Na policejní stanici v Sarajevu bylo mnohem více zatčených, kteří byli biti a ponižováni ze strany policie.

(Rozhovor s anarchistou, který byl mezi těmi, kteří zůstali ve vězení poté, co policie a média uvedly, že všichni zatčení byli propuštěni, lze nalézt zde).

Takže dnes nám jsou pléna k ničemu. Členové nevládních organizací, kteří převzali kontrolu nad hnutím, zničili svou filozofii, když začali brát politiky na zasedání plén, včetně představitele mezinárodní komunity – Valentina Inzko, Nicholase Hilla z americké ambasády a delegát italského parlamentu. Proč? Jediné logické vysvětlení, které vidím u monopolů nevládních organizací nad plény, je plán použít je pro jejich projekty a finanční podpora od USA (USAID, NED atd.). A není žádným tajemstvím, že členové nevládních organizací jsou napojeni na americkou ambasádu v Sarajevu. Právě to může stát za selháním plén – na prvních zasedáních plén se shromáždilo několik tisíc demonstrantů, kteří chtěli, aby byl jejich hlas slyšet. Dnes tam nechodí ani 100 lidí. Mnozí lidé pléna opustili proto, že ví, jak nevládní organizace fungují – a nevěří ani neziskovkám, ani politickým stranám.

Do plén chodili různí lidé – studenti, pracující, váleční veteráni. Jak reagují nyní lidé na všechny tyto události a protesty? Jak reagují na přítomnost nevládních organizací?

Když byly protesty násilné, mnoho lidí, kteří tu byli ve válce, bylo na jedné straně šokovaných a vystrašených, ale většina z nich přijala skutečnost, že to byl jediný způsob, jak zařídit, abychom byli slyšet. Ale věřím, že se věci vyvíjely přes protesty a pléna – lidé začali přemýšlet o třídách spíše než o národu, a mluvit o sociální spravedlnosti. To je něco o čem za posledních 20 let nepadlo v Bosně ani slovo. Jak jsem již řekl, už není tajemstvím, že nevládní organizace patří politickým stranám a jsou napojeny na americké velvyslanectví. Lidé obecně nemají důvěru v aktivisty z nevládních organizací a vzdali protesty a hnutí, protože jsou jimi ovlivněny. Protože neexistuje žádná stabilní platforma či neformální organizace, která by spojovala lidi, kteří jsou proti politice neziskových organizací, tak hnutí prostě vymřelo.

Celé hnutí v Bosně bylo spontánní. Nebyli tam nějaké vlivy jakékoli nevládní organizace?

V Sarajevu se lidé sešli (na začátku), aby vyjádřili solidaritu s pracovníky a demonstranty ve městě Tuzla, protože hnutí v Tuzle trpělo brutální policejní represí. Samozřejmě že se represe, od házení lidí do řeky po zatýkání pro terorismus, rozšířily i do Sarajeva a dalších měst.

V současné době pracujeme na vytvoření alternativního prostoru pro lidi, aby se mohli shromažďovat, sdílet své nápady a mobilizovat bez vlivu nevládních organizací. Lidé jsou zde velmi skeptičtí ohledně politiky až do té míry, že když zmíníte slovo „organizace,“ budou si okamžitě myslet, že pracujete pro nějakou politickou stranu. Stále se drží názoru, že se můžete absolutně nezajímat o politickou situaci a nepracovat pro žádnou politickou strnu. Proto je důležité mít místo, ne organizace, které by bylo bez politických stran a bez nevládních organizací.

A lidé mimo Bosnu často mluví o „bosenské revoluci,“ ale zde je evoluce. Vzhledem k etnickému a národnostnímu rozdělení lidé nikdy nemluvili o třídním boji, ale nyní mluví. Nyní vidíme muslimy a Chorvaty bojovat na stejné straně barikády. Lidé si začínají uvědomovat, že jsou všichni stejní, se stejnými a podobnými problémy. A za tyto problémy je zodpovědný celý systém, ne jen politické strany nebo političtí vůdcové.

Mohl by se duch rebelie rozšířit i na srbské části Bosny?

Nebyly tu masové protesty. Na začátku neziskovky pořádaly protesty zde v Banja Luka jako „solidaritu“ s námi. Ale před pár týdny se veteráni shromáždili v solidaritě s lidmi ve Federaci Bosny, kteří tíhnou k rebelii(Poznámka: Bosna a je rozdělena na dvě části – Federace Bosny a Republika srbská). A to je pro nás obrovský krok, protože to je skutečná politická propaganda, která rozděluje lidi do etnických skupin a lidi si nakonec uvědomili, že naše krev vynáší politikům zisky.

Lidé v Bosně nejsou příliš obeznámeni s anarchií. Vyvinulo se anarchistické hnutí v Bosně po protestech? Nabylo na významu?

Lidé, kteří se účastnili protestů, si začali vytvářet pozitivní obraz o anarchismu. Před protesty si nevládní organizace rády hrály s pojmem „anarchismus“ a obecně moc sympatií tento pojem neměl. Dnes si lidé uvědomují, že je zde skutečné hnutí a skutečný vztek. Hnutí začalo rychle rozvíjet. Lidem je z politiky špatně a začali projevovat zájem o anarchismu. A nejen mladí lidé, ale všechny generace. Po válce, kvůli nacionalismu a všelijakým kecům, nebyl pro anarchismus prostor. Tohle je jeho chvíle.

Co je základem nespokojenosti v Bosně?

Nemáme tu nic. Průměrný plat je 150 eur (cca 4115 Kč) měsíčně. Minimální mzda je 20 eur (cca 550 Kč) měsíčně. Minimální důchod je 1 euro za měsíc, a průměr je kolem 120 eur (cca 3300 Kč) měsíčně. Pro studenty tu nejsou žádné výhody. Po ukončení studií dostanou lidé práci, která naprosto nesouvisí s jejich profesí a většina lidí zůstane bez práce.

Poznámka překladatele: Průměrný plat a minimální mzdu se nám dle tvrzení anarchisty Lo nepodařilo ověřit. Dle námi nalezených zdroj se minimální mzda v Bosně pohybuje zhruba na úrovni 4500 Kč/měsíc[1] zatímco průměrná mzda na úrovni zhruba 19 000 Kč/měsíc.[2]

[1]: Country Reports on Human Rights Practices for 2013
[2]: Salary Survey in Bosnia and Herzegovina

Ve stejné době patří bosenští politici mezi nejlépe placené v Evropě. Korupce je zde hlavním problémem a politici se svým nacionalistickým diskurzem odvádí pozornost od těchto problémů. Dnes již mezi lidmi v Bosně, včetně těch, kteří přežili válku, není nacionalismus populární „idea.“ Dnes jsme všichni společně proti kapitalistům a jejich politice.

Jak vidíte budoucnost Bosny?

Jediným řešením je úplné zničení stávajícího systému. Lidem je špatně z tohoto systému, který je výsledkem války. Tento systém je nastavený tak, aby rozděloval lidi a šířil nenávist mezi různými etnickými skupinami. Ale za těmito maskami, jsou politici jsou plně konzistentní a vlastně nemají žádný problém s nacionalismem ve svém soukromém životě. Například syn prezidenta Republiky srbské (RS) je ženatý s muslimkou, ze které byl prezident RS Milorad Dodik nadšený. Ale kromě toho, že tvrdil, že je toto hnutí hrozbou pro Srby, lže lidem, že jsme si koupili zbraně k útoku na Srby a RS. Co se týče RS, tak pokud bosenští Srbové chtějí svou nezávislost, mají na výběr. Uděláme vše pro to, abychom rozjeli hnutí. Lidé mají nyní opravdu na výběr – změnit se , nebo pokračovat v životě v tomto systému nenávisti.

V Tuzle začali dělníci organizovat pléna v továrnách. V Bosně jsou odbory, ale všechny patří politickým stranám. A samozřejmě je zde zákon, podle kterého musí zaměstnanci podepsat, že nikdy nebudou stávkovat, aby dostali práci. V opačném případě mohou jít do vězení. Například jeden člen speciálních sil během protestů sundal helmu a požádal nás, abychom na ně přestali házet kameny, protože chápou náš hněv a nechtějí proti nám použít sílu, ale nemohou přejít na naši stranu, protože by za to riskovali 15 let vězení. Samozřejmě že neospravedlňuji policisty – jsou to, co jsou – ale musíte také chápat, že jedna část bosenské policie je jiná než ta v Evropě. Mnozí policisté jsou starší než 40 let, bránili město a byli součástí Ligy patriotů během války. Byli to lidé, kteří bránili své přátele a rodinu, a teď jsou na opačné straně barikády – stejně jako ti, proti kterým kdysi bojovali. Dnes to jsou nepřátelé.

Máš ještě nějaké kamarády, kteří jsou ve vězení?

Ano. Šest kamarádů bylo zatčeno měsíc po demonstracích. Ale žádný z nich už není ve vězení s výjimkou Nihada; jsou však obviněni z terorismu a čekají na soud. Neznáme přesně důvod, proč nebyl Nihad propuštěn spolu s nimi. Podobně jako ostatní se Nihad přihlásil k odpovědnosti za útok na vládní budovy. Je obviněn z terorismu a proto může dostat 10 až 20 let vězení. Nihad má, stejně jako každý jiný občan Bosny, dobré důvody, proč to udělal – nedostal svůj plat po dobu 5 měsíců. A to není výjimka, stává se to často, že lidé nedostanou peníze za práci.

V současné době máme právníky, kteří mají na starost případy těchto šesti osob obviněných z terorismu. A jediná věc, kterou můžeme udělat, je informovat lidi, provést akce solidarity a čekat na soud. 7. dubna má být Nihad propuštěn, pokud soudce nerozhodne ještě jednou ponechat ho ve vazbě. Nemáme tušení, co se bude dít, ale ať se stane cokoli – budeme stát při něm a jsme připraveni mu v každém případě pomoci. Aktivní podpora Nihadovi!

Velice vám děkuji za váš čas Lo. Přeji Vám hodně síly a štěstí ve vašem boji.

Děkuji mnohokrát a uvidíme se na barikádách.

Překlad článku Interview with Lo*, an anarchist from Bosnia
www.x-pressed.org/?xpd_article=interview-with-lo-an-anarchist-from-bosnia

Komentáře
  • Vložit komentář

    Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

  • Michail Bakunin 2.5.2014 at 17.29

    Máte tam chybičku. Lo je anarchistka, nikoli anarchista. Viz francouzský originál rozhovoru, http://slobodarieng.wordpress.com/2014/04/01/interview-de-lo-anarchiste-bosnienne/ – bosnienne je „boseňská“ nikoli „boseňský“. JInak je fakt, že se to ve francouštině i v angličtině těžko pozná.